V pojmech aby se občas čert vyznal! Tento článek je pojat velmi informativně o dostupné „léčbě“ atopického ekzému, se kterou se můžete u svého kožního lékaře setkat. Léčbu dávám do uvozovek záměrně, jedná se spíše o potlačování průběhu ekzému než o řešení problému. S některými postupy se úplně neztotožňuji, ale dnes se své názory budu snažit dát co nejvíce stranou a pokusím se spíše poskytnout jasný přehled možností léčby, které máte a jsou hrazené pojišťovnou. O alternativních přístupech to nebude, to zase jindy. Novinky pro rok 2024.

Léčba ekzému kortikoidy

Jasný favorit všech kožních lékařů jsou kortikoidy. Existují v mastích, prášcích, injekcích nebo dokonce kapačkách, pokud ležíte v nemocnici. Po aplikaci vám přímo „zázrakem“ veškeré kožní problémy zmizí jako mávnutím proutku.

Co jsou to vlastně kortikoidy? Kortikoidy jsou syntetické chemické látky, které mají stejnou strukturu jako hormony z kůry nadledvin –kortikosteroidy.

Jaké jsou nežádoucí účinky?

• atrofie kůže (ztenčování)
• dermatitis perioralis (okolí úst a očí)
• hypopigmentace (bílé fleky po aplikaci kk – nedostatek melaninu)
• hypertrichóza (zvýšený růst ochlupení)
• teleangiektázie (rozšířené kapiláry)
• steroidní akné, purpura (růžovka)
• tachyfylaxe (kdy si pacient navykne na léčebný přípravek a lék na něj již nefunguje).

Dalším nežádoucím účinkem je tzv. Red Skin Syndrome neboli Topical Steroid Withdrawal, který není oficiálně uznáván a je mylně považován za „rozjetý ekzém“. Z mé zkušenosti se jedná o rozšíření ekzému na 90 % plochy těla, nesnesitelná suchost a mokvání kůže zároveň, zimnice, „kovovitý zápach“ kůže, po každé další aplikaci kortikoidů výrazné zhoršení. Jednoduše bych to popsala jako „absťák“ po další dávce kortikoidů. Jediným řešením je v podstatě čas a alternativní léčba, suplementace aj. Existuje organizace ITSAN (The International Topical Steroid Awareness Network), která poskytuje veškeré informace o TSW.

O TSW neboli Red Skin Syndrome jsme si povídaly živě s Nikol, která je nyní 13 měsíců bez kortikoidů či jiné moderní léčby.

V češtině jsem našla zmínku např. o „rebound fenoménu“ , kdy náhlé přerušení kortikoidní terapie vede k závislosti na kortikoidech, kdy po jejich vynechání se ekzém opět velmi rychle ozve, v mnohem větší intenzitě než před začátkem léčby kortikoidy.

Antibiotické masti

Masti s antibiotiky se často používají v případě, kdy dojde i k zanesení infekce do atopické kůže. Přítomnost bakterií se zjistí stěrem z kůže. Ve většině případů se jedná o infekci zlatým stafylokokem. Jedná se o bakterii, která je běžnou součástí kůže i zdravého člověka, ovšem nám atopikům může zavařit a ekzém výrazně zhoršovat. Běžně se můžete setkat s namíchanou mastí – kortikoidy a ATB dohromady. Ve vážnějších případech lze nasadit i celkovou léčbu antibiotiky.

Antihistaminika

Léčba kortikoidními či míchanými mastmi s ATB jsou často doplňovány antihistaminiky. Používají se k léčbě všech projevů alergie – ekzémů, kopřivky, alergické rýmy, zánětu spojivek a celkových alergických reakcí. Jejich hlavním účelem má být tlumení svědění, zlepšení spánku a uklidnění. Podle některých lékařů nejsou u atopického ekzému považována za základní systémové léky, protože jejich přímý efekt je sporný a měla by se podávat spíše nárazově. Na trhu jich existuje nesčetně, já se setkala např. s Cereza, Ewofex, Xados, Xyzal, Allergodil, Zyrtec, Zodac, Dithiaden…

Lokální imunomodulátory

Pokud kortikoidní masti nezabírají, můžete se setkat s tzv. imunomodulátory. Jedná se o přípravky pimekrolimus a takrolimus. V lidské řeči je znáte jako například mastičku protopic nebo elidel. Velice časté je prvotní pálení kůže při aplikaci. Jsou vhodnější také pro aplikaci na místa s tenčí kůži jako je obličej či oblast třísel. Lék by neměl být aplikován na kůži ihned po koupeli, ale nejméně 30 minut po osušení kůže. Pokud je kůže vlhká je vyšší riziko pálení kůže. Nebyl prokázán negativní vliv na vývoj imunitního systému nebo rychlost růstu.

Léčba lokálními imunomodulátory by se u atopického ekzému neměla kombinovat s fototerapií.

Fototerapie

Při rozsáhlejších ekzémech, které postihují větší plochy těla se může využít tzv. světloléčby. Jde o použití umělých zdrojů ultrafialového (UV) záření. Využívají se různé typy záření: UVB, UVA nebo PUVA. Nejčastěji se využívá UVB 311 nm. Je to optimální léčba pro chronické a akutní případy, pro děti starší 12 let. Tato léčba se volí také v případech, kdy léčba kortikosteroidy již není účinná, a také protože by se kortikoidy neměly používat na více než 30 % těla. Doba léčby se pohybuje zpravidla v rozmezí 2 měsíců s frekvencí zhruba 3x týdně. Lze kombinovat s balneoterapií (koupele) či fotobalneoterapií (koupel ve slané vodě současně se zářením).

Účinky léčby jsou velmi individuální. Zbystřit by se určitě mělo u nemocných se světlou pletí, blondýnů, lidí nordického typu, jejich kůže špatně pigmentuje a může zarudnout již při malých dávkách záření.

Mně osobně fototerapie moc nevyhovovala, kůže se mi spíše pálila a byla rudá ještě víc. Také si myslím, že mi byla nasazena ve stádiu zánětu, a to není nejlepší období.

Imunosupresiva

Hlavní konvenční systémová léčba atopického ekzému je pomocí cyklosporinu, methotrexátu či azathioprinu. O léčbě cyklosporinem jsem psala rozsáhlý článek.

Pobyt v lázních

A věděli jste, že můžete zažádat u své obvodní lékařky na doporučení kožního lékaře o lázeňský pobyt? Z naší FB skupinky nejvíce doporučujete Lázně Lipová v Jeseníku! Další varianty pro AE jsou: lázně Jeseník, Klimkovice, Lázně Bělohrad, Lázně Kynžvart, Luhačovice či Velké Losiny. Lázně fungují na principu komplexní či příspěvkové péče, jinými slovy buď budete mít pobyt plně hrazen nebo vám pojišťovna určitou část přispěje. Pobyt je dlouhý zpravidla nejméně 3 týdny, případně se rozhodne o prodloužení na 4 týdny.

Nenechte se vaší kožní odradit, že na to nemáte nárok atd. Moje první kožní mi to nikdy nenabídla, další protestovala, že jsem nedochodila fototerapie a až v Královských Vinohradech konečně nebyl nejmenší problém mi napsat doporučení. Z jiných příběhů znám, že kožní to vypisuje pravidelně co dva roky.

Ještě jednou jak na to – dočtete se v článku ZDE.

Biologická léčba

Revoluční a nejmodernější formou léčby atopického ekzému jsou tzv. biologika. Tato cílená léčba není novinkou při řešení lupénky nebo revmatoidní artritidy. V případě biologik se nejedná o výrobek chemické laboratoře, ale o produkty živých buněk. Napodobují látky přirozeně se vyskytující v organismu. Biologická léčiva jsou navržena tak, aby se zaměřovala na konkrétní mediátory zánětu. Pro léčbu AE bylo testováno již několik preparátů. Funkční, se kterým se s největší pravděpodobnosti setkáte, je Dupilumab, komerčně známý jako Dupixent s úspěšností přes 80 %.

Doporučená dávka Dupixentu je 600 mg (dvě injekce po 300 mg), následována dávkou 300 mg každý druhý týden formou injekce. Pokud nedojde po 16 týdnech léčby ke zlepšení, je třeba zvážit přerušení léčby. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří reakce v místě v pichu, zánět spojivek, zánět očních víček či perorální herpes. Léčbu by člověk měl také zvážit při těhotenství, avšak není vysloveně udáno, že se jedná o kontraindikaci, váš lékař bude vědět více. Biologická léčba se podává dlouhodobě, předpokládá se, že je to léčba celoživotní.

Jak se dostat k biologické léčbě?

Dovolila jsem si ještě malou pyramidu. Často se mě ptáte, jak dojít k biologické léčbě, kde ji získat. Biologika jsou na pomyslné špici pyramidy, to znamená, že musíte nejdříve projít všemi možnostmi pod ní, než vám bude někdo ochoten biologickou léčbu doporučit. Dost často se stává, že se zaseknete na kortikoidech a pokud o dalších možnostech celkové léčby nevíte, doktoři se vám o ní s největší pravděpodobností sami nezmíní. Je finančně nejnákladnější a ne všude je poskytována. Nejčastěji se s ní setkáte ve fakultních nemocnicích (např. Královské Vinohrady v Praze).

Existují také formy tzv. studií, kam se můžete přihlásit a zkoušet nová biologika. Hrozí zde riziko, že budete dostávat placebo.

JAK inhibitory

Inhibitory Janus kinázy je cílená léčba malými molekulami. Mechanismus účinku spočívá v inhibici enzymů zvaných Janusovy kinázy. Tyto enzymy hrají důležitou roli v zánětlivém procesu způsobujícím výše zmíněna zánětlivá onemocnění. Inhibice (zablokování) funkce těchto enzymů  tlumí zánět a další symptomy těchto nemocí jako například svědění. Jedná se o léčiva Cibinqo (abrocitinib), Jyseleca (filgotinib), Olumiant (baricitinib), Rinvoq (upadacitinib) a Xeljanz (tofacitinib). JAK inhibitory jsou nejnovější formou a předepisovány jsou ve většině případů těm, u kterých selhala biologická léčba.

U tohoto článku ještě více apeluji na to, že nejsem lékař ani odborník! Vše je čistě moje osobní zkušenost. Konzultujte vše s lékařem, ptejte se ho a nenechte se odbýt. Pokud vám lékař není schopen na otázku odpovědět nebo se odpovědi vyhýbá nebo vám bez vysvětlení tvrdí, že to nelze, poraďte se i jinde. Pokud vám naopak velice jasně a konstruktivně vysvětlí, proč pro vás konkrétně není léčba vhodná, má s největší pravděpodobností pravdu.

Zdroje odborných informací:
MUDr. Štěpánka Čapková. Dermatologické oddělení pro děti, FN Motol, Praha: Současné možnosti léčby atopického ekzému
Časopis české akademie dermatovenerologie. 2011.
Felix Sebastian Ratzenbeck, MSc. Atopici s úsměvem na líci. 2020.
Lucie Krymová. Atopická dermatitida a pokroky v léčbě. 2019.
MUDr. Petra Brodská, Ph.D. Léčba středně těžkého a těžkého atopického ekzému u dospělých pacientů
SUKL

Nespoléhejte se na léčiva do konce života a vezměte řešení ekzému do vlastních rukou. Nejde pouze o mastičky a jiné přípravky na tělo, ale o kompletní změnu životního stylu, domácnosti a přijetí ekzému jako své součásti. Jak se v tom všem vyznat? Vytvořila jsem online kurz Žij bez ekzému, kde tě všechno naučím a dostaneš se do dlouhodobé remise.

Chci více informací

Už mě sleduješ na Instagramu?