Jsou chvíle, kdy se ekzém chová úplně jinak než obvykle. Najednou víc svědí, kůže je zarudlá, v některých místech mokvá, jinde praská. A když se podíváš do zrcadla nebo na tělo, zjistíš, že nejvíc se drží tam, kde je vlhko a teplo – v podpaží, v tříslech, pod prsy, mezi prsty. Možná už ti někdo řekl, že se jedná o tzv. kvasinkový ekzém.

Já si na tenhle typ ekzému vzpomínám moc dobře. Poprvé mě zaskočil v létě – horko, zpocené tělo, těsné oblečení, stres, sladkosti na nervy. A najednou úplně jiný typ zánětu. Ať jsem mazala, čím jsem chtěla, nepomáhalo to. Nakonec jsem pochopila, že problém není jen v kůži. Že je potřeba jít hlouběji – do střev, do jídelníčku, k vnitřní rovnováze.

Co je kvasinkový ekzém a proč vzniká?

Za kvasinkovým ekzémem stojí přemnožená kvasinka Candida albicans – mikroorganismus, který v těle běžně žije, ale když se přemnoží, začne škodit. Ať už ve střevech, nebo na kůži, výsledkem může být svědivý a zánětlivý projev, který si lehce spletete s „běžným“ ekzémem nebo dermatitidou.

Co ho spouští? Často kombinace několika věcí:

• dlouhodobý stres,
• antibiotika,
• vysoký příjem cukrů,
• častá konzumace alkoholu,
• kouření,
• a někdy i péče, která je až příliš hutná – mastné krémy a balzámy totiž v teplých záhybech vytvářejí ideální prostředí pro růst kvasinek.

Jak poznat, že jde o kvasinkový ekzém?

U mě to bývalo jiné než klasický atopák – ten je spíš suchý, někdy popraskaný, po namazání krémem nezčervenal. Kvasinkový ekzém byl navíc:

• hodně svědivý,
• červený až růžový,
• někdy trochu mokval,
• tvořil kruhovité mapy,
• často se zhoršoval v horku, po namazání nebo po sportu,
• objevoval se v záhybech.

Není výjimkou, že se kvasinky přemnoží nejen na kůži, ale i ve střevech – tehdy se mluví o dysbióze, tedy narušené rovnováze střevní mikroflóry. A ta se pak klidně projeví na kůži. Vše souvisí se vším – a mikrobiom je čím dál víc v centru pozornosti i dermatologů.

zdroj: komunita (A)top život, se svolením daných osob

Kvasinkový ekzém: Jak se ho zbavit

Tady je dobrá zpráva: dá se s tím něco dělat. Ale nečekejte zázrak přes noc. Mně nejvíc pomohla změna stravování, práce se stresem a úprava péče o kůži.

1. Strava, která kvasinkám nesedí

Kvasinky se živí cukrem. A to nejen tím klasickým sladkým, ale i jednoduchými sacharidy. Proto je základ omezit:

• cukr ve všech podobách (sladkosti, med, sirupy, slazené nápoje),
• bílou mouku a výrobky z ní,
• kynuté pečivo, pivo, víno a další kvašené potraviny (včetně Pangaminu),
• jogurty s cukrem (pozor, i některé acidofilní obsahují cukr),
• sýry s plísní.

Naopak bych nedala dopustit na:

• zelenou zeleninu – ideálně syrovou, ale vařená je taky fajn,
• potraviny s přirozeným obsahem probiotik – kefír, zakysané mléko (v rozumné míře),
• vlákninu – celozrnné obiloviny, luštěniny, semínka,
• potraviny s antioxidanty – borůvky, zelený čaj, kvalitní hořká čokoláda.

A samozřejmě voda. Pitný režim je zásadní – pomáhá tělu odplavit škodlivé látky a snižuje zánětlivost.

Malé upozornění: cílem není vyloučit všechny sacharidy – to by bylo výživově nevyvážené. Ale je potřeba mít ten talíř pod kontrolou, doplňovat vlákninu a jíst s rozumem.

Pokud vás téma stravy víc zajímá, doporučuju mrknout na lekci Strava v kurzu Žij bez ekzému.

2. Péče o pokožku – jemně a suše

Kvasinky se množí tam, kde je vlhko a teplo. Proto je důležité:

• vyhnout se mastným krémům, které uzavírají pokožku,
• udržovat záhyby v suchu (i za cenu používání jemného pudru, doporučuji zinkovku),
• volit lehké hydratační emulze, ne mastné balzámy,
• oblékat prodyšné materiály (bavlna, len),
• po sportu se co nejdřív převléknout z mokrého oblečení.

Pokud si nejste jistí, zda už je potřeba antimykotikum, poraďte se s dermatologem. Ale často pomůže už jen změna životního stylu.

A co psychika?

Tady si dovolím být osobní – kvasinkový ekzém mě naučil, jak zásadní je stres. Během období napětí a tlaku se mi ekzém zhoršoval ne o 10 %, ale třeba o 300 %. Kvasinky milují chaos v těle – a ten psychický je někdy horší než ten stravovací.

Zkuste si najít čas pro sebe, i když to je jen 15 minut denně. Meditace, procházka, dýchání, jóga.

Možná jste už s podobnými projevy navštívili lékaře. A možná jste si odnesli diagnózu: atopický ekzém. K tomu recept na kortikoidní mast a stručné doporučení, jak s ní zacházet. Jenže právě v této chvíli je dobré zpozornět. Kortikoidy sice mohou v první fázi zklidnit zánět, ale pokud je skutečnou příčinou potíží kvasinková infekce, mohou ve výsledku celou situaci zhoršit. Kvasinky totiž milují vlhké, teplé a uzavřené prostředí. Není výjimkou, že přemnožené kvasinky zůstanou neodhalené – lékaři je často v praxi ani nezvažují a automaticky zařadí potíže pod „atopii“. Přitom existují jednoduché metody, jak jejich přítomnost ověřit – například stěr z postižené oblasti. Tyto testy se ale rutinně nedělají.

A tak se mnozí z nás dostávají do začarovaného kruhu: ekzém → kortikoidy → dočasná úleva → návrat potíží (často ještě horších) → znovu kortikoidy.

Je důležité vědět, že ne každý ekzém je nutně atopický. Pokud máte pocit, že se stav zhoršuje při užívání běžných mastí, že ekzém reaguje na sladké, nebo že se objevuje v teplých a vlhkých místech těla – může být příčina úplně jinde. A je v pořádku hledat dál, ptát se a být aktivními partnery v péči o vlastní zdraví.

TIP: Zkuste zapojit probiotika Symprove, kterým věřím už 6 let. Na první objednávku platí sleva 15 % s kódem ATOP15. (ATOP10 pro Slovensko)